PERIMENOPAUZA: Když se ženské tělo začíná měnit.

 Jak rozpoznat první příznaky, porozumět hormonálním změnám a získat zpět svou rovnováhu?

Perimenopauza je přirozenou součástí ženského života, přesto ji mnoho žen dlouho nerozpozná. Najednou hůře spí, přibírají na váze, jsou podrážděnější, ztrácejí energii, mění se jejich menstruační cyklus, objevují se úzkosti, bušení srdce nebo problémy se soustředěním. Často mají pocit, že se s jejich tělem děje něco, čemu nerozumějí.

Přitom nemusí jít o stres, přepracování ani psychické vyčerpání. Jednou z možných příčin může být právě perimenopauza – období významných hormonálních změn, které předchází menopauze.

Dobrou zprávou je, že toto období nemusíme pouze pasivně přečkávat. Existuje řada způsobů, jak jeho projevy zmírnit, podpořit hormonální i metabolické zdraví a zachovat si fyzickou i psychickou kondici. Důležité je pochopit, co se v těle odehrává, naučit se rozpoznávat jeho signály a přizpůsobit tomu životní styl i případnou léčbu.

Podívejme se na perimenopauzu z pohledu moderní západní medicíny i z pohledu tradičních východních přístupů.

1. Co je perimenopauza a proč k ní dochází?

Perimenopauza je přechodné období, během kterého postupně dochází ke změnám činnosti vaječníků a produkce ženských pohlavních hormonů, především estrogenu a progesteronu.

Nejde o náhlé vypnutí hormonální činnosti. Naopak. Hormonální hladiny mohou výrazně kolísat. Některé měsíce může být estrogen relativně vysoký, jindy jeho hladina prudce klesá. Produkce progesteronu se často začíná snižovat dříve, protože ovulace přestává být pravidelná.

Právě tyto výkyvy mohou způsobovat celou řadu tělesných i psychických změn.

Perimenopauza začíná několik let před poslední menstruací a končí okamžikem menopauzy. Menopauza je přitom definována jako období, kdy žena neměla menstruaci po dobu 12 po sobě jdoucích měsíců, pokud za tím není jiná příčina.

Po menopauze následuje postmenopauza.

V jakém věku perimenopauza nejčastěji přichází?

Nejčastěji se první projevy objevují mezi 40. a 45. rokem života, někdy však i dříve. U některých žen začíná již kolem 35. roku, jiné výraznější změny zaznamenají až po padesátce. (Ale z praxe znám i ženy, které prošly perimenopauzou v 24 letech.)

Samotná menopauza nastává v Evropě průměrně kolem 50.–51. roku života.

Délka perimenopauzy je individuální. Může trvat několik měsíců, ale také čtyři až osm let, někdy i déle.

Je důležité vědět, že:

• Perimenopauza není nemoc, ale přirozená biologická etapa.
• Každá žena ji prožívá jinak.
• Některé ženy mají pouze mírné projevy, jiné výrazné obtíže.
• Pravidelná menstruace ještě nevylučuje začínající perimenopauzu.
• I během perimenopauzy může žena otěhotnět, protože ovulace může stále probíhat.

Předčasná menopauza před 40. rokem života a časná menopauza mezi 40. a 45. rokem vyžadují zvláštní pozornost a lékařské posouzení.

2. Jak poznat, že se u vás začíná projevovat perimeno-pauza?

Jedním z největších problémů perimenopauzy je skutečnost, že její projevy nejsou vždy jednoznačné.

Žena může navštívit praktického lékaře kvůli únavě, psychologa kvůli úzkostem, dermatologa kvůli zhoršené kvalitě pleti nebo výživového poradce kvůli přibírání na váze, či padání vlasů. Přitom může být společným jmenovatelem hormonální přechod.

Mezi nejčastější příznaky patří:

1. Změny menstruačního cyklu

Často jde o jeden z prvních signálů.

Můžete zaznamenat:

• Nepravidelnou menstruaci.
• Zkracování nebo prodlužování cyklu.
• Silnější nebo naopak slabší krvácení.
• Vynechávání menstruace.
• Výraznější premenstruační syndrom.
• Bolestivější menstruaci.
• Špinění mezi menstruacemi.

Důvodem jsou především změny ovulace a kolísání hormonálních hladin.

Pozor: Výrazně silné krvácení, krvácení po pohlavním styku nebo opakované krvácení mezi menstruacemi je vždy důvodem ke gynekologickému vyšetření. Nemělo by se automaticky přičítat perimenopauze.

2. Návaly horka a noční pocení

Typickým projevem je náhlý pocit intenzivního horka, který se může rozšířit od hrudníku až do obličeje a hlavy.

Může být doprovázen:

• Zčervenáním pokožky.
• Pocením.
• Zrychleným tepem.
• Následným pocitem chladu.
• Nočním probouzením.

Příčinou je změněná regulace tělesné teploty v oblasti mozku, která souvisí s kolísáním estrogenu.

Návaly se mohou objevovat i u žen, které stále pravidelně menstruují.

3. Problémy se spánkem

Najednou se vám hůře usíná, budíte se kolem třetí nebo čtvrté hodiny ranní a nemůžete znovu zabrat.

Některé ženy trápí:

• Přerušovaný spánek.
• Noční pocení.
• Předčasné probouzení.
• Pocit neodpočinutí i po osmi hodinách spánku.
• Denní únava a ospalost.

Nedostatek kvalitního spánku následně zhoršuje náladu, koncentraci, chuť k jídlu i schopnost zvládat stres.

4. Psychické změny, úzkosti a podrážděnost

Hormonální změny mohou ovlivňovat také nervový systém a mozkové neurotransmitery.

Žena může zaznamenat:

• Větší citlivost a plačtivost.
• Podrážděnost.
• Náhlé změny nálad.
• Úzkosti bez zjevné příčiny.
• Ztrátu motivace.
• Pokles sebevědomí.
• Horší zvládání stresu.
• Depresivní nálady.

Některé ženy popisují, že se přestávají poznávat. Věci, které dříve zvládaly s lehkostí, je najednou vyčerpávají.

Tyto projevy si zaslouží pozornost. Není správné automaticky je označovat za běžnou součást stárnutí.

5. Mozková mlha a problémy s pamětí

Velmi častým, ale někdy přehlíženým příznakem je takzvaná mozková mlha.

Může se projevovat:

• Zapomínáním běžných věcí.
• Horší koncentrací.
• Obtížnějším hledáním slov.
• Pocitem mentálního zpomalení.
• Problémy s organizací a plánováním.
• Sníženou schopností soustředit se na více věcí najednou.

Tyto obtíže mohou souviset s hormonálními změnami, ale také s nedostatkem spánku, stresem nebo jinými zdravotními problémy.

6. Přibírání na váze a změna rozložení tuku

Mnoho žen si všimne, že přibírají, přestože jedí stejně jako dříve.

Typické je zejména ukládání tuku v oblasti břicha.

S přibývajícím věkem dochází k několika změnám:

• Klesá svalová hmota.
• Mění se citlivost tkání na inzulin.
• Snižuje se energetický výdej.
• Mění se rozložení tělesného tuku.
• Kolísání hormonů může ovlivňovat metabolismus a chuť k jídlu.

Není tedy pravda, že za každé přibrání v tomto období může pouze estrogen. Významnou roli hraje také věk, pohyb, strava, spánek a genetika.

7. Změny pokožky, vlasů a nehtů

Estrogen podporuje tvorbu kolagenu, hydrataci a pružnost pokožky.

Jeho postupný pokles může přispívat k:

• Suché a méně pružné pokožce.
• Výraznějším vráskám.
• Ztenčování pokožky.
• Vypadávání nebo řídnutí vlasů.
• Zhoršené kvalitě nehtů.

Změny vlasů mohou mít také jiné příčiny, například poruchy štítné žlázy, nedostatek železa nebo genetické faktory.

8. Pokles libida a intimní obtíže

S hormonálními změnami se může pojit:

• Nižší sexuální touha.
• Vaginální suchost.
• Pálení a svědění intimních partií.
• Bolest při pohlavním styku.
• Častější močové infekce.
• Nutkání na močení.

Tyto problémy nejsou něco, co musí žena automaticky přijmout.

Existují účinné možnosti léčby, včetně lokálního vaginálního estrogenu, který působí především v oblasti pochvy a močových cest.

9. Bolesti kloubů a svalů

Některé ženy začnou pociťovat:

• Ranní ztuhlost.
• Bolesti kolen a kyčlí. 
• Bolesti ramen >>
• Bolesti zad.
• Svalovou únavu.
• Pomalejší regeneraci po sportu.

Příčin může být více, ale hormonální změny mohou ovlivňovat pohybový aparát i vnímání bolesti.

3. Co se v ženském těle děje z pohledu západní medicí-ny?

Západní medicína se na perimenopauzu dívá především jako na biologický proces související se stárnutím vaječníků a změnami hormonální regulace.

Nejdůležitější roli hrají tři hormony:

Estrogen

Ovlivňuje nejen reprodukční systém, ale také:

• Kosti.
• Kardiovaskulární systém.
• Mozek a nervový systém.
• Pokožku.
• Metabolismus.
• Sliznice močových a pohlavních cest.

Jeho hladina v perimenopauze výrazně kolísá a postupně se snižuje.

Progesteron

Jeho produkce souvisí především s ovulací. Pokud ovulace neprobíhá pravidelně, klesá také tvorba progesteronu.

Progesteron se podílí na regulaci menstruačního cyklu a připravuje děložní sliznici na případné těhotenství.

Testosteron

Je přítomen také v ženském těle. Podílí se na sexuální touze, svalové hmotě, vitalitě a celkovém pocitu energie.

Jeho hladina se mění s věkem, ale neplatí, že by jeho pokles byl jedinou nebo hlavní příčinou všech obtíží v perimenopauze.

Proč není hormonální vyšetření vždy průkazné?

Ženy často přicházejí k lékaři s požadavkem na kompletní hormonální profil.

Je však důležité vědět, že během perimenopauzy hladiny hormonů výrazně kolísají. Jednorázový odběr proto nemusí vypovídat o tom, co se v organismu dlouhodobě děje.

U jinak zdravých žen starších 45 let lze podle doporučení NICE perimenopauzu obvykle rozpoznat na základě příznaků a změn menstruačního cyklu bez laboratorního potvrzení.

V mladším věku, zejména mezi 40 a 45 lety, může být vyšetření FSH užitečné. Lékař však vždy posuzuje výsledky v souvislosti s příznaky a zdravotní historií.

Je také důležité vyloučit jiné možné příčiny obtíží, například:

• Poruchu štítné žlázy.
• Chudokrevnost.
• Nedostatek železa nebo vitaminu B12.
• Poruchy metabolismu glukózy.
• Depresi nebo úzkostnou poruchu.
• Poruchy spánku.

4. Jak se na perimenopauzu dívá tradiční čínská medicí-na a východní přístupy?

Zatímco západní medicína vysvětluje perimenopauzu především hormonálními změnami, tradiční čínská medicína (TČM) ji chápe v širších souvislostech fungování organismu.

Nepracuje s estrogenem a progesteronem v západním smyslu, ale s koncepty životní energie Qi, krve, Yin a Yang a funkčních systémů jednotlivých orgánů.

Důležitou roli přisuzuje především ledvinám, játrům a slezině.

Ledviny – základ ženské reprodukční vitality

V tradiční čínské medicíně jsou ledviny spojovány s vrozenou životní esencí Jing, růstem, stárnutím a reprodukční funkcí.

S přibývajícím věkem podle TČM postupně ubývá této esence.

V období menopauzálního přechodu se proto často hovoří o oslabení ledvinného Yin nebo Yang.

Nedostatek ledvinného Yin bývá v tradičním pojetí spojován s projevy, jako jsou:

• Noční pocení.
• Pocit vnitřního horka.
• Suchost sliznic.
• Nespavost.
• Suchá pokožka.
• Vnitřní neklid.

Nedostatek ledvinného Yang se naopak může projevovat:

• Pocitem chladu.
• Únavou.
• Zimomřivostí.
• Otoky.
• Pocitem nedostatku energie.

Tyto pojmy představují tradiční diagnostický systém, nikoliv anatomické nebo laboratorně prokazatelné poruchy ledvin.

Játra – emoce, napětí a hormonální přechod

V TČM jsou játra spojována s plynulým prouděním energie Qi a emocemi.

Pokud je toto proudění narušeno, může se podle tradičního pojetí objevit:

• Podrážděnost.
• Napětí.
• Výkyvy nálad.
• Bolesti hlavy.
• Pocit tlaku v těle.
• Zhoršení premenstruačních obtíží.

Proto TČM často pracuje s uvolňováním napětí, dechovými technikami, akupunkturou a individuálně zvolenou bylinnou terapií.

Slezina – trávení a metabolismus

Slezina je v tradiční čínské medicíně spojována s trávením a přeměnou potravy na energii.

Její oslabení je tradičně spojováno s:

• Únavou po jídle.
• Nadýmáním.
• Pocitem těžkosti.
• Zadržováním tekutin.
• Přibíráním na váze.

Z tohoto pohledu se doporučuje pravidelná strava, kvalitní tepelně upravená jídla a omezení nadměrného množství studených pokrmů.

Co může nabídnout východní medicína?

Mezi nejčastěji využívané metody patří:

• Akupunktura: může některým ženám pomoci s návaly horka, spánkem nebo subjektivním vnímáním stresu. Výsledky studií jsou však nejednotné.
• Bylinná terapie: tradičně se používají individuálně sestavené bylinné směsi.
• Tai-chi a čchi-kung: podporují pohyb, rovnováhu, koordinaci a relaxaci.
• Dechová cvičení a meditace: pomáhají zvládat stres a podporují psychickou pohodu.
• Úprava stravy: klade důraz na pravidelnost, pestrost a individuální toleranci potravin.

5. Jak zmírnit projevy perimenopauzy? Začněte u jídel-níčku

Strava představuje jeden z nejdůležitějších nástrojů, jak podpořit zdraví v období hormonálních změn.

Neexistuje jedna univerzální menopauzální dieta. Existují však výživové principy, které mohou pomoci stabilizovat metabolismus, chránit svalovou hmotu, podporovat kosti a kardiovaskulární zdraví.

1. Bílkoviny – základ ochrany svalové hmoty

S přibývajícím věkem přirozeně ubývá svalová hmota. Tento proces může být v období hormonálních změn výraznější.

Proto je důležité zvýšit pozornost věnovanou příjmu kvalitních bílkovin.

Zařazujte:

• Vejce.
• Ryby.
• Kvalitní maso.
• Řecký jogurt.
• Tvaroh.
• Kefír.
• Luštěniny.
• Tofu a tempeh.

Pro mnoho zdravých žen v tomto období může být vhodným cílem přibližně 1,2–1,6 g bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti denně, zejména pokud pravidelně posilují.

Konkrétní množství je potřeba přizpůsobit zdravotnímu stavu, pohybové aktivitě a případným onemocněním ledvin.

Bílkoviny pomáhají:

• Udržovat svalovou hmotu.
• Podporovat regeneraci.
• Zvyšovat pocit sytosti.
• Stabilizovat příjem energie během dne.

2. Zdravé tuky – důležité pro mozek a srdce

Tuky bychom neměly z jídelníčku odstraňovat.

Zaměřte se především na:

• Extra panenský olivový olej.
• Avokádo.
• Vlašské ořechy.
• Mandle.
• Lněná a chia semínka.
• Tučné mořské ryby.

Důležitou roli mají omega-3 mastné kyseliny, které podporují normální funkci srdce a mozku.

Vhodné jsou zejména losos, sardinky, makrela nebo sleď.

3. Vláknina – podpora střev a metabolismu

Snažte se přijímat přibližně 25–30 gramů vlákniny denně.

Jejími zdroji jsou:

• Zelenina.
• Ovoce.
• Ovesné vločky.
• Luštěniny.
• Celozrnné obiloviny.
• Lněná semínka.
• Ořechy.

Vláknina podporuje střevní mikrobiom, trávení, pocit sytosti a zdravou hladinu cholesterolu.

4. Fytoestrogeny – rostlinné látky podobné estrogenu

Fytoestrogeny jsou rostlinné látky, které se mohou v organismu vázat na estrogenové receptory.

Najdeme je zejména v:

• Sójových bobech.
• Tofu.
• Tempehu.
• Edamame.
• Lněných semínkách.
• Luštěninách.

Nejvíce se zkoumají sójové isoflavony.

Některé studie naznačují, že mohou u části žen mírně zmírnit návaly horka. Účinek je však individuální a obvykle méně výrazný než u hormonální léčby.

Důležité je rozlišovat běžné potraviny a koncentrované doplňky stravy.

5. Vápník – ochrana kostí

Pokles estrogenu může urychlit úbytek kostní hmoty.

Proto je důležité dbát na dostatečný příjem vápníku.

Vhodné potraviny:

• Kvalitní mléčné výrobky.
• Sardinky s kostmi.
• Mák.
• Brokolice.
• Kapusta.
• Minerální vody bohaté na vápník.
• Fortifikované rostlinné nápoje.

Pro ženy po padesátce se obvykle doporučuje přibližně 1 200 mg vápníku denně ze stravy a případně doplňků dohromady.

Přednost by měla mít pestrá strava.

6. Vitamin D – nezbytný pro kosti a svaly

Vitamin D podporuje vstřebávání vápníku, zdraví kostí a normální funkci svalů.

Jeho zdrojem jsou:

• Tučné ryby.
• Vaječný žloutek.
• Některé fortifikované potraviny.
• Tvorba v kůži působením slunečního záření.

V našich zeměpisných podmínkách bývá jeho hladina zejména v zimě často nedostatečná.

Doplňování vitaminu D je vhodné přizpůsobit individuální potřebě, případně laboratornímu vyšetření.

7. Hořčík – podpora nervového systému a svalů

Hořčík se podílí na správné funkci svalů, nervové soustavy a energetickém metabolismu.

Jeho zdroji jsou:

• Dýňová semínka.
• Mandle.
• Kešu.
• Kakao.
• Luštěniny.
• Celozrnné obiloviny.
• Listová zelenina.

Doplňky hořčíku mohou být vhodné při nedostatečném příjmu nebo konkrétních zdravotních indikacích. Není však prokázáno, že by samotný hořčík spolehlivě odstraňoval návaly horka nebo jiné typické příznaky perimenopauzy. Za mě je skvělým pomocníkem tkáňová sůl č. 7., magneziová sůl do vany, nebo třeba magneziový sprej na tělo.

8. Co naopak omezit?

Všímejte si zejména:

• Nadměrného množství alkoholu.
• Velkého množství kofeinu, zejména v odpoledních hodinách.
• Slazených nápojů.
• Vysoce průmyslově zpracovaných potravin.
• Nadměrného množství jednoduchých cukrů.
• Časté konzumace uzenin a průmyslově zpracovaného masa.

Kofein, alkohol a pálivá jídla mohou u některých žen zhoršovat návaly horka nebo spánek. Není však nutné je automaticky vyřadit všechny. Sledujte vlastní reakce.

6. Pohyb: Proč je v perimenopauze důležitější, než kdy dříve?

Pokud existuje jedna oblast životního stylu, které bychom v tomto období měly věnovat mimořádnou pozornost, je to pohyb.

Pravidelná fyzická aktivita pomáhá chránit svalovou hmotu, kosti, srdce a metabolické zdraví. Pozitivně ovlivňuje také náladu a spánek.

Ideální je kombinace několika typů pohybu.

Silový trénink – absolutní základ

Silový trénink by se měl stát pravidelnou součástí života každé ženy v období perimenopauzy.

Doporučuje se minimálně dvakrát týdně.

Vhodné jsou:

• Dřepy.
• Výpady.
• Cvičení na židli, nebo v opoře.
• Kliky.
• Cvičení s činkami.
• Cvičení s odporovými gumami.
• Posilování s vlastní vahou.

Proč je tak důležitý?

Pomáhá:

• Udržovat a budovat svalovou hmotu.
• Podporovat zdravý metabolismus.
• Zlepšovat citlivost na inzulin.
• Udržovat pevnost kostí.
• Zlepšovat stabilitu a rovnováhu.
• Snižovat riziko osteoporózy.

Nemusíte trávit hodiny v posilovně. Důležitá je pravidelnost, správná technika a postupné zvyšování zátěže.

Chůze a aerobní pohyb

Ideální je pravidelná chůze, rychlá chůze, jízda na kole, plavání nebo tanec.

Obecná doporučení pro dospělé zahrnují:

• 150–300 minut středně intenzivní aerobní aktivity týdně.
• Nebo 75–150 minut intenzivní aktivity týdně.
• Silový trénink alespoň dvakrát týdně.

Chůze po jídle může být navíc užitečná pro regulaci hladiny krevního cukru. Ideálně do 15ti minut po jídle.

Jóga, pilates a tai-chi

Tyto aktivity mají své místo zejména v oblasti:

• Uvolňování napětí.
• Zlepšování flexibility.
• Podpory rovnováhy.
• Vnímání vlastního těla.
• Zvládání stresu.

Mohou být vhodným doplňkem silového a aerobního tréninku.

Důležité: V perimenopauze není cílem tělo vyčerpat. Cílem je posilovat ho, podporovat regeneraci a vytvářet dlouhodobě udržitelný pohybový režim.

7. Stres, kortizol a hormonální rovnováha

Chronický stres může výrazně zhoršovat subjektivní prožívání perimenopauzy.

Pokud žena dlouhodobě málo spí, pracuje pod tlakem, pečuje o rodinu a nemá prostor na regeneraci, mohou se obtíže ještě prohlubovat.

Kortizol je hormon, který pomáhá organismu reagovat na stres. Jeho dlouhodobě narušená regulace může souviset s poruchami spánku, změnami chuti k jídlu a metabolickými problémy.

Je však důležité vyhnout se zjednodušení, že za všechny obtíže v perimenopauze může vysoký kortizol.

Co může pomoci?

• Pravidelný spánek
  

Snažte se spát přibližně 7–9 hodin denně.

Dodržujte pravidelný čas usínání (ideálně do 22.hod. večerní) a vstávání, večer omezte modré světlo (až 2 hodiny přes spánkem) a vytvořte si klidný spánkový rituál.

• Dechová cvičení
  

Vyzkoušejte například pomalé dýchání s prodlouženým výdechem.

Pět až deset minut denně může pomoci zklidnit nervový systém.

• Meditace a mindfulness
  

Pomáhají lépe zvládat stres, úzkosti a psychické napětí.

• Pobyt v přírodě
  

Pravidelný pobyt venku a denní světlo podporují přirozený cirkadiánní rytmus.

• Odpočinek bez výčitek
  

Odpočinek není slabost ani ztráta času!!! V tomto období je důležité naučit se respektovat potřeby vlastního těla.

8. Jaké doplňky stravy mohou být v perimenopauze uži-tečné?

Doplňky stravy mohou pomoci pokrýt některé nutriční nedostatky, ale neměly by nahrazovat pestrou stravu ani cílenou léčbu.

Mezi nejčastěji zvažované patří:

Doplněk                    Možný přínos                                                               Na co si dát pozor

Vitamin D3               Zdraví kostí a svalů                                                    Dávkování přizpůsobit potřebě

Hořčík                        Funkce svalů a nervového systému                     Pozor při onemocnění ledvin

Omega-3                  Podpora kardiovaskulárního zdraví                     Pozor při užívání léků na srážlivost

Vitamin B12             Nervový systém a tvorba červených krvinek    Vhodné zejména při nedostatku

Vápník                       Udržování kostní hmoty                                           Přednostně doplňovat stravou

Kreatin                      Podpora svalové výkonnosti při cvičení            Konzultovat při onemocnění ledvin

Sójové isoflavony   Možné mírné zmírnění návalů                          Účinek a bezpečnost přípravků se liší

Co byste měla vědět o adaptogenech?

V posledních letech se stále častěji mluví o adaptogenech, tedy rostlinách, kterým se připisuje schopnost podporovat adaptaci organismu na stres.

Patří mezi ně například:

• Ašvaganda.
• Rozchodnice růžová.
• Ženšen.

9. Hormonální substituční terapie: Kdy může pomoci?

Hormonální léčba, označovaná jako HRT nebo MHT (menopauzální hormonální terapie), patří mezi nejúčinnější možnosti léčby výrazných menopauzálních obtíží.

Jejím principem je doplnění hormonů, jejichž produkce postupně klesá.

Nejčastěji se používá:

• Estrogen.
• Estrogen v kombinaci s progesteronem nebo jiným gestagenem.

Ženám, které mají dělohu, se systémový estrogen zpravidla podává společně s gestagenem, aby byla chráněna děložní sliznice.

Jaké obtíže může hormonální léčba zmírnit?

Především:

• Návaly horka.
• Noční pocení.
• Poruchy spánku související s návaly.
• Vaginální suchost.
• Další urogenitální obtíže.

U vhodně vybraných žen může hormonální terapie také pomáhat předcházet úbytku kostní hmoty.

Je hormonální léčba bezpečná?

Bezpečnost závisí na věku, zdravotní historii, typu hormonů, dávce, způsobu podávání a délce užívání.

U zdravých symptomatických žen mladších 60 let nebo do deseti let od menopauzy bývá poměr přínosů a rizik při absenci kontraindikací často příznivý.

Hormonální léčba ale není vhodná pro každou ženu.

Zvláštní opatrnost vyžaduje například:

• Prodělaný karcinom prsu.
• Některá další hormonálně citlivá nádorová onemocnění.
• Prodělaná trombóza nebo plicní embolie.
• Některá onemocnění jater.
• Nevysvětlené vaginální krvácení.

Rozhodnutí by mělo vždy vycházet z individuální konzultace s gynekologem nebo specialistou na menopauzu.

Důležité je také vědět, že hormonální léčba není automaticky prostředkem k hubnutí, omlazení nebo prevenci všech civilizačních onemocnění.

A co lokální estrogen?

Pokud ženu trápí především vaginální suchost, pálení nebo močové obtíže, může být vhodným řešením lokální vaginální estrogen.

Jeho vstřebávání do krevního oběhu je při nízkých dávkách minimální a působí především v místě aplikace.

Někdy však postačí kokosový olej:) nebo cvičení pánevního dna, které pracuje nejen s hladinou hormonů, ale také vaginální suchostí a emoční stabilitou. 

Estrogen se nachází také nepříklad v červeném jetelu. 

10. Co by měla žena v perimenopauze pravidelně sledo-vat?

Toto období je ideální příležitostí zaměřit se nejen na aktuální obtíže, ale také na prevenci budoucích zdravotních problémů.

Pokles estrogenu totiž souvisí se změnami v několika důležitých oblastech zdraví.

Krevní tlak

Pravidelně kontrolujte krevní tlak.

V období menopauzálního přechodu může docházet ke zhoršování kardiovaskulárních rizikových faktorů.

Cholesterol

Vhodné je sledovat:

• Celkový cholesterol.
• LDL cholesterol.
• HDL cholesterol.
• Triglyceridy.

Případně také další ukazatele podle individuálního rizika.

Glykemie a metabolické zdraví

Důležité je sledovat:

• Hladinu glukózy nalačno.
• HbA1c podle indikace.
• Obvod pasu.
• Hmotnost a její dlouhodobý vývoj.

Zdraví kostí

S úbytkem estrogenu může zrychlovat úbytek kostní hmoty.

Důležitá je prevence osteoporózy prostřednictvím:

• Silového tréninku.
• Pohybu se zatížením.
• Dostatečného příjmu vápníku.
• Dostatečné hladiny vitaminu D.
• Nekouření.

Vyšetření kostní denzity (DEXA) se doporučuje zejména ženám s vyšším rizikem osteoporózy, nikoliv automaticky všem ženám v perimenopauze.

Štítná žláza

Pokud se objevuje výrazná únava, zimomřivost, padání vlasů, změna hmotnosti nebo bušení srdce, může být vhodné vyšetřit funkci štítné žlázy.

Pravidelné gynekologické kontroly

Nezapomínejte na preventivní gynekologické prohlídky, screening děložního čípku a mamografický screening podle věku a individuálního rizika.

Zvláštní pozornost věnujte neobvyklému krvácení.

11. Nejčastější chyby, kterých se ženy v perimenopauze dopouštějí

1. Snaží se hubnout drastickými dietami.

Výrazné omezení kalorií může vést ke ztrátě svalové hmoty a zhoršení regenerace.

2. Přestávají jíst tuky.

Zdravé tuky jsou důležitou součástí vyvážené stravy.

3. Věnují se pouze kardiu a vynechávají silový trénink.

Právě svalová hmota je v tomto období mimořádně důležitá.

4. Podceňují spánek.

Nedostatek spánku může zhoršovat únavu, psychickou pohodu i metabolické zdraví.

5. Přisuzují všechny problémy hormonům.

Únava, padání vlasů, přibírání nebo bušení srdce mohou mít i jiné příčiny.

6. Bojí se hormonální léčby, aniž by znaly skutečná rizika a přínosy.

Moderní hormonální terapie nabízí řadě žen významnou úlevu. Je důležité rozhodovat se na základě aktuálních poznatků, nikoliv pouze na základě zastaralých informací nebo obecných obav.

7. Užívají velké množství doplňků stravy.

Více doplňků neznamená lepší výsledek. Důležitá je skutečná potřeba, kvalita přípravků a jejich bezpečnost.

12. Praktický plán: Co začít dělat hned, pokud máte podezření na perimenopauzu?

Nemusíte změnit celý svůj život během jednoho týdne.

Začněte postupně a zaměřte se na několik základních oblastí.

Oblast         Co zařadit

Strava          Bílkoviny v každém hlavním jídle, zeleninu, vlákninu, kvalitní tuky

Pohyb          Silový trénink 2–3× týdně

Kardio         Pravidelná svižná chůze, plavání nebo kolo

Spánek        7–9 hodin, pravidelný režim

Stres            Dechová cvičení, jóga, meditace

Kosti            Dostatek vápníku, vitaminu D a pohyb se zatížením

Prevence    Kontrola tlaku, cholesterolu, glykemie a gynekologické prohlídky

Hormony    Při výrazných obtížích konzultace s gynekologem

Velmi užitečné je také vést si deník příznaků.

Zapisujte si:

• Datum menstruace.
• Intenzitu krvácení.
• Výskyt návalů horka.
• Kvalitu spánku.
• Změny nálad.
• Energii během dne.
• Případné bolesti.
• Změny hmotnosti.

Po několika měsících můžete lépe rozpoznat souvislosti a lékaři poskytnout cenné informace.

Závěr: Perimenopauza nemusí znamenat ztrátu vitality. Může být začátkem nové životní etapy.

Perimenopauza je přirozeným obdobím ženského života, které přináší řadu biologických, fyzických i psychických změn.

Není však nutné přijmout únavu, nespavost, návaly horka, přibírání nebo ztrátu energie jako něco, s čím se musíme jednoduše smířit.

Moderní medicína dnes nabízí účinné možnosti diagnostiky i léčby. Významnou roli hraje také výživa, pravidelný silový trénink, kvalitní spánek, zvládání stresu a cílená prevence.

Východní medicína může přinést další pohled na propojení těla a psychiky a nabídnout podpůrné techniky, které některým ženám pomáhají zvládat toto období lépe.

Nejdůležitější je ale jedno: Naučit se svému tělu naslouchat a přestat jeho změny vnímat jako nepřítele.

Ženské tělo se v tomto období nemění proto, že by selhávalo. Prochází přirozenou biologickou proměnou a potřebuje jiný typ péče než před deseti nebo dvaceti lety.

Perimenopauza může být příležitostí přehodnotit své návyky, začít více pečovat o své zdraví a vytvořit si pevné základy vitality pro další desetiletí života.

Protože kvalitní, aktivní a plnohodnotný život rozhodně nekončí poslední menstruací.

Děkuji, že jste dočetli až sem. 

Výčet pomocníků pro období perimenopauzy zdaleka nekončí. Pokud vás toto téma zajímá, nebo se chcete podívat perimenopauze na zoubek skrze tělo, emoce, energie, vědomí. Srdečně vás zvu na seminář, který se uskuteční v květnu r.2027 v Újezdu u Brna, kde se do všeho pustíme prakticky. Naučíme se cviky, techniky, aj, které Vám v tomto období pomohou znovu najít sebe i ztracenou rovnováhu.

Kurz perimenopauza jako součást života - bude celodenní od 9.-17.hod.

Povím Vám na něm, co vše způsobuje perimenopauza, jaké jsou její příznaky, zopakujeme si něco málo z Tajemství ženského pánevní dna,  provedu vás meditacemi k poznání sebe a obnovíme pocit bezpečí a rovnováhy v těle i životě. Srdečně vás zvu, sledujte můj web.

Mgr. Alena Orvos, Vaše fyzioterapeutka

Odborné zdroje a doporučená literatura

Článek vychází z poznatků současné medicíny a odborných doporučení. Pro další studium doporučuji zejména následující zdroje:

1. European Society of Endocrinology (2025) – Clinical Practice Guideline for Evaluation and Management of Menopause and Perimenopause. Evropské odborné doporučení zaměřené na diagnostiku, léčbu a hormonální terapii.
2. NICE – Menopause: Identification and Management – doporučení týkající se rozpoznávání příznaků, hormonální léčby, alternativních možností a prevence. Aktualizované doporučení z roku 2026.
3. NICE – Menopause Recommendations – podrobnější informace o diagnostice perimenopauzy, hormonální terapii a kognitivně-behaviorální terapii.
4. International Menopause Society – systematický přehled doplňkových terapií, akupunktury, čínské bylinné medicíny a dalších přístupů z roku 2025/2026.

Poznámka: Pokud vás trápí příznaky perimenopauzy nebojte se oslovit svého lékaře. Některé příznaky jsou typické i pro jiná onemocnění, nebo třeba jen vyčerpání organismu. Občas tedy stačí udělat pár změn a změna je na světě.